Jsou zprávy, které se prostě do novin nevejdou. A přesto jsou důležité, protože naznačují, jak hluboké změny se vlivem ekonomické krize kolem nás odehrávají. Třeba ty, které ukazují, jak rozbujelé jsou státní aparáty a jak jsme si navykli utrácet. Nebo zprávy o číslech, která jsou dobrá či špatná, podle toho, jak se spočítají a vysvětlí.

Tak například: nový lotyšský ministr financí a kdysi jeden z nejpopulárnějších reformátorů Einars Repše oznámil, že lotyšský rozpočet se musí letos kvůli hlubšímu propadu než se předpokládalo škrtnout o 40 procent!!! Důvod je jednoduchý: příjmy klesají rychleji než se čekalo a zemi nezachraňuje ani loňská zahraniční půjčka. Ministerstva mají připravit tři varianty škrtů: o 20 procent, o 30 procent a o 40 procent. Podle Repšeho budou návrhy nejen základem vypracování nového rozpočtu, ale i strukturálních reforem. Ty se ve špatných časech, které Lotyši opravdu prožívají a je jim to vidět ve tvářích, prosazují reformátorům lépe.

Litevské ministerstvo financí škrtne 22 procent svého rozpočtu, propustí 39 ze 401 zaměstnanců a ti zbylí budou mít mzdu o 6 procent nižší. Podle ministra financí Algirdase Semety stát sníží své výdaje o 3,2 procent a další redukce bude oznámena v červnu. Když jde příkladem hlavní pokladní a finanční ředitel země, ostatní jistě budou následovat mnohem lehčeji, než kdyby ministr kázal vodu a pil víno.

Březnová čísla o průmyslové výrobě zaskočila polské ekonomy: v pozitivním slova smyslu. Podle Hlavního statistického úřadu klesla v meziročním srovnání jen o dvě procenta, zatímco v lednu a únoru o 14 až 15 procent. Polský HDP tak v prvním čtvrtletí rostl kolem 1,5 procenta. Čím to, lámou si hlavu analytici? List Gazeta Wyborcza je obvolal a zjistil toto: do Polska si jezdili utratit své šrotovné Němci a Slováci, respektive kupovali více aut vyrobených v Polsku. Loni byly Velikonoce v březnu, letos v dubnu, pracovních dní bylo proto letos víc. Když se tedy přepočítají volné dny, tak průmyslová výroba v březnu 2009 klesla o 10,8 procent, ale od ledna to znamená růst o 1,4 procent. Je tedy sklenice poloplná, nebo poloprázdná?

Estonci přicházejí o svůj finanční polštář z předchozích let rychleji než čekali. V únoru měli v zásobě státní rezervy ve vyáši 15,7 miliard estonských korun, na konci března už 13,3 miliard. Do rozpočtu plyne méně peněz než plánoval i o deset procent redukovaný rozpočet. Ohroženo je i plánované přijetí eura v červenci 2010, protože rozpočtový deficit může překročit tři procenta HDP, tedy jedno ze základních kritérií pro zavedení společné měny, na kterou mají navázané své měny všechny tři pobaltské země. Vstup do eurozóny, který Litvu minul před třemi lety o sedm setin procenta deficitu, považují všechny tři vlády za nejpodstatnější pro zajištění budoucí ekonomické stability a růstu.

Nová maďarská vláda se vrátila k problému, na kterém ztroskotala ta předchozí: k reformě daňového systému. Nový ministr financí Péter Oszkó v parlamentu oznámil, že chce snížit zdanění těch nejnižších příjmových skupin a daňové úlevy pro firmy, které příjmou nové zaměstnance v těch nižších příjmových skupinách. Vláda premiéra Gordona Bajnaie se ovšem chce soustředit na hašení požáru, tedy okamžité změny v tomto roce a až v druhém plánu řešit střednědobé výhledy, což je rozdíl oproti postoji třeba Litevců nebo Estonců, kteří škrtají a mění systém už s ohledem na další vývoj. Oszkó uvedl, že chce co nejdříve přijít s novým balíčkem daní do parlamentu, který by na jedné straně ulevil spotřebitelům, na druhé straně zmírnil zdanění také vyšším příjmovým skupinám. Jak toho chce dosáhnout, zatím není jasné.

Bajnaiův předchůdce Ferenc Gyurcsány poslední rok a půl neustále sliboval nové daňové reformy, ale konkrétními nápady a jejich prosazením do praxe se nezabýval, takže už ho ekonomové přestali brát vážně. To hrozí i nové vládě, pokud nynější návrhy na výjimky rychle neprosadí. Na stole je třeba snížení DPH na 18 procent u mléčných a pečených výrobků a dálkového vytápění (aby lidé příliš netrpěli). Vybrané peníze z vyšší DPH na všechno ostatní (z 20 na 25 procent) chce nový ministr financí použít na podporu zaměstnanosti. Tedy opravdu hašení požáru bez dlouhodobějšího výhledu, Maďaři jsou opravdu v krizi.