Maďarsko, vedené konzervativní vládou premiéra Viktora Orbána, vstoupilo do nového roku a svého půlročního předsednictví Evropské unii opravdu stylově. Srovnatelné je to snad jen se skandálem, který svým proizraelským výrokem o válce v Gaze způsobil na počátku českého unijního předsednictví mluvčí českého premiéra Jiří F. Potužník.

Nejprodávanější maďarský deník, levicový Népszabadság, vyšel s titulní stranou, na níž je kvůli novému mediálnímu zákonu, jež zavádí vysoké pokuty za „nevyváženost", výzva ve dvaadvaceti jazycích EU napsáno „V Maďarsku je ohrožena svoboda tisku".

S podobně upravenou titulní stranou vyšel i další levicový deník Nepszava, který maďarsky a anglicky sděloval „Svoboda tisku je základní právo v členském státě EU. Musíme v Maďarsku bránit svá demokratická práva. Požadujeme svobodu tisku."

Nová mediální rada, která má dohlížet na čistotu maďarských médií, už řeší první případ: rozhlasová stanice Tilos Radio vysílala píseň rappera Ice-T, která podle prvního hodnocení radních měla přímo vyzývat k sexuálnímu násilí, a proto měla být vysílána až po 21. hodině večerní a ne po poledni. Tilos Radio se brání, že píseň byla vysílána v angličtině, a (odmyslíme-li si celkovou neznalost cizích jazyků v Maďarsku) protože má stanice málo mladých posluchačů, těžko mohla mít negativní vliv na děti.

S novým rokem začal v Maďarsku a jeho okolí platit i nový zákon, umožňující příslušníkům maďarských menšin žádat o maďarské občanství. Jeho přijetí byl úplně první krok, kterým na sebe v létě po převzetí moci přitáhla konzervativní vláda mezinárodní pozornost.

O maďarské občanství chce podle maďarských i slovenských médií „v nejbližších dnech" požádat předseda Strany maďarské koalice na Slovensku József Berényi.

Maďarská provládní média jeho stranu označují za jedinou stranu maďarské menšiny na Slovensku, i když se nedostala do parlamentu a větší část voličů maďarské národnosti na Slovensku hlasovala v létě pro maďarsko-slovenský liberální projekt Most-Híd, který se dostal do parlamentu i do vlády. Jeho maďarské členy v čele s předsedou Bélou Bugárem Orbánova vláda považuje za odrodilce.

Budapešťské úřady očekávají, že během prvních dvou let by mohly získat až 400 tisíc nových občanů, kterým by nová ústava měla přiznat i hlasovací právo - a Orbánovi konzervativci by tak mohli získat slušnou zásobu voličů na horší časy, protože zatím je nepotřebují.

Orbánova strana Fidesz disponuje dvoutřetinovou většinou v parlamentu, která je velmi disciplinovaná a novou ústavu se podle posledního vyjádření mluvčího premiéra Petera Szijjárta chystá přijmout 25. dubna 2011, tedy přesně rok od svého volebního vítězství. Ústava má podle vyjádření premiéra Orbána završit proces „konzervativní revoluce" a dokončit dílo protikomunistického povstání z roku 1956.

Peter Szijjártó řekl, že média mají být efektivní a transparentní a slušná pověst Maďarska „systematicky ničená socialistickými vládami posledních osm let" má být obnovena. „Jen silné Maďarsko může jednat jako jeden z motorů silné Evropy," pravil Szijjártó.

Tentýž mluvčí se srovnáním ekonomické situace Maďarska a Řecka postaral v červenci, krátce po nástupu Orbánovy vlády k moci, o propad kurzu forintu a zdražení maďarských (a českých a polských) vládních dluhopisů.

Otázka tedy je, jestli Jiřímu F. Potužníkovi, zmiňovanému v úvodu, porovnáním s jeho maďarským kolegou vlastně nekřivdíme.