Polsko bude reformovat jen dvanáct let starý systém penzijního pojištění. Podrobnosti vládního návrhu, který má platit od dubna letošního roku, včera ve Varšavě vysvětloval šéf sboru ekonomických poradců premiéra Donalda Tuska Michal Boni. Ve zkratce shrnuto, stát si z povinné platby do druhého, soukromého pilíře, stáhne většinu peněz opět pod svá křídla. A ve zkratce se nabízí závěr, zda polské střadatele nečeká něco podobného jako se stalo Maďarům, které konzervativní vláda donutila odejít ze soukromých fondů opět ke státu formou faktického znárodnění.

Tuskova vláda chce zmenšit podíl povinných plateb do druhého pilíře, do otevřených penzijních fondů (OFE) ze současných 7,3 procent na 2,3 procent příjmu Poláků. Povinnost připlácet si na důchod do OFE platí pro každého Poláka narozeného po roce 1968 s tím, že si mohou vybrat ze čtrnácti soukromých fondů. Rozdíl by měl jít na zvláštní „subkonta“ u správce státních důchodů, systému ZUS, kde by měl být valorizován podle růstu nominálního HDP a měl by podléhat normálnímu dědickému řízení. Čili občan o své peníze nepříjde, ale bude je mít pod kontrolou stát a nikoli soukromé subjekty. A stát z nich bude vyplácet průběžné důchody, což podle kritiků zvyšuje nebezpečí, že za pár let bude opět potřeba nová reforma, protože rostoucí počet důchodců prostě pohltí i tyto dodatečné úspory.

To je vlastně hlavní společný rys maďarské a polské reformy – vylepšit rozpočet státu bez toho, aby se musely škrtat veřejné výdaje. Důvěra v dlouhodobý vývoj státních financí a schopnost politiků ctít dlouhodobá pravidla (a soukromý majetek) je tak značně nahlodaná. Orbán v Maďarsku sleduje hlavně krátkodobý profit pro zadlužené Maďarsko, Tusk v Polsku chce spíš dlouhodoběji vylepšovat bilanci státního rozpočtu, který má ústavně danou pojistku proti zadlužení: při překročení hranice veřejného dluhu ve výši 55 procent HDP musí stát automaticky začít škrtat výdaje.

„Chápu, že pro vás zvenčí to může vypadat podobně. Ale polská situace se s Maďarskem srovnávat nedá. Tam stát převzal aktiva penzijních fondů, zatímco v Polsku snížil příspěvky do fondů,“ říká polský ekonom Ryszard Petru. Výsledkem nejspíš bude, že nejmenší fondy kvůli podstatnému snížení příjmů budou mít existenční potíže.

Podle autora plánu Michala Boniho polský stát touto operací sníží zatížení rozpočtu o půjčky až ve výši 234 mld zlotých (zhruba ekvivalent letoštního českého státního rozpočtu). „Budoucí důchody Poláků se dokonce mírně zvýší,“ řekl Boni.

K tomu jsou Poláci skeptičtí. Podle průzkumu listu Rzeczpospolita sedmdesát procent Poláků nevěří, že nový systém přinese vyšší důchody. Poláci podle sociologů nevěří něčemu, kde jsou peníze a kolem čeho se točí politika. Zároveň ale jen osm procent Poláků přiznává, že v případě penzijní reformy ví, o čem je řeč.

Nevěří ale ani také třetímu piliří, čili nepovinným penzijním fondům. Podle téhož listu klesá meziročně počet individuálních penzijních kont ve finančních institucích, i když loni mírně vzrostl objem peněz na těchto kontech. Přitom v současné době Poláci mohou počítat s penzí od státu, která je něco kolem třiceti procent jejich posledního příjmu. Součástí nových opatření proto budou daňové úlevy pro individální úspory v tomto pilíři, aby vláda donutila Poláky si více spořit.

Podle Boniho budou mít přísně regulované OFE také postupně větší možnosti při operacích na kapitálovém trhu. OFE jsou totiž jedním z hlavních hybatelů rychle se rozvíjející polské burzy a snížením příspěvků o dvě třetiny přijdou o zásadní zdroj příjmů.

Nyní mohou OFE na burze investovat jen 40 procent vkladů. Tento limit se bude postupně do roku 2020 navyšovat až na 62 procent. Ekonomové ovšem varují, že rozumné penzijní fondy se musejí chovat kvůli dlouhodobým výnosům opatrně a neinvestovat tímto způsobem více než padesát procent vkladů.

Zajímavé zprávy pro Poláky a jejich budoucnost ale s oznámením o změně fungování penzijních fondů nekončí. Michal Boni, která má v Tuskově kabinetě na starosti dlouhodobé projekty, oznámil také začátek veřejné debaty o srovnání důchodového věku mužů a žen „v souvislosti s prodloužením aktivního profesního života žen“.