Na neortodoxní hospodářskou politiku konzervativní vlády Viktora Orbána už si Evropa, finanční trhy a zahraniční investoři tak nějak zvykli. Uprostřed léta, kdy se zdá, že si i burzy vzaly dovolenou, se tak vládnoucí maďarská strana rozhodla překvapit Evropu jako celek a pracovníky historicko – kulturní sféry zvláště podporou obskurního festivalu, který propaguje spojení maďarského národa s kmeny střední Asie pomocí teorie turánismu. Ta je navíc spojena s historickou i současnou maďarskou extrémní pravicí, takže o další výbušné téma mezi Budapeští a zbytkem Evropy je postaráno.

Až čtvrt milionu lidí navštívilo od uplynulého pátku do neděle pustu kolem městečka Bugac ve středním Maďarsku. Konal se tam už čtvrtý ročník Kurultaje, tedy setkání kmenových vůdců a souborů národů hlásících se k tradici turánismu. Původně íránský kmen Túránců vedený legendárním vůdcem Túrem byl později ztotožněn s Turky a ještě později od něho začali odvozovat svůj původ některé středoasijské národy. Většina vědců považuje dnes tuto teorii za neprokázanou, za moderní legendu.

V Maďarsku se turánismus – tedy odvození původu Maďarů z Túránců – stalo populární v pravicových kruzích zejména v meziválečném období, kdy si tak část maďarské elity řešila svůj komplex z Trianonské dohody a ztráty dvou třetin území a třetiny obyvatelstva. Mnohem nebezpečnější než Turan I. - jediný, ve škodovácké licenci vyráběný maďarský tank za druhé světové války - byl turánismus jako součást ideologie maďarských fašistů vedených Ferencem Szálasim.

Na Szálasiho odkaz přímo navazují dnešní členové a příznivci Jobbiku, extrémně pravicové strany, která mimo jiné vyniká otevřeným antisemitismem. S cynickou ironií by se dalo říci, že Jobbik třeba veřejně podporuje protiizraelské výroky íránských představitelů nejen kvůli ideologii, ale kvůli tomu, že věří, že mají společné předky.

Letošní Kurultaj v Bugaci se poprvé stal polooficiální akcí, i když byl doposud spojován právě hlavně s Jobbikem. Jeho místopředseda Márton Gyöngyösi (a také místopředseda zahraničního výboru parlamentu) o víkendu na tiskové konferenci podle agentury MTI hovořil o potřebě hledání kořenů maďarského národa na východě, o fiktivní ugrofinské teorii, „kterou se Maďarům snaží podsouvat jejich nepřátelé“.

Chválil oficiální vládní politiku „východního otevření“ - což není nic jiného, než snaha Budapešti vymanit se z diplomatické izolace, do které se v Evropě dostala, snahou nalézt přátele v Asii. K tomu se výborně hodí oprášený turánismus.

Kmenové předáky přijal v parlamentu jeho místopředseda za stranu Fidesz Sándor Leszák a vláda přispěla na organizaci celé akce 70 milióny forinty (cca 7 mil Kč). O víkendu tak byli k vidění nejen starci v exotických folklórních kostýmech v secesních parlamentních lavicích, ale třeba i ukázky různých bojových scén nebo lov sokolů.

Úplně bizarní akce to být nemusela. Provládní list Magyar Nemzet například přinesl rozhovor s Ujgurem žijícím v Německu, pro nějž připomínka (mýtických) kořenů úzce souvisela s bojem proti čínskému útlaku v ujgurské automní oblasti Číny a děkoval „maďarským bratrům“ za možnost si kulturu a zvyky svého národa připomenout.

Nicméně, po nedávné „rehabilitaci“ meziválečného diktátora Miklóse Hortyho, po němž se opět jmenují některé ulice a staví se sochy, a po mezinárodní kritice rostoucího antisemitismu v Maďarsku by spojení vlády a fašisty využité turanské mytologie mohlo zavdat příčinu k domněnce, že Viktor Orbán a jeho strana jsou extremistickému Jobbiku blíže než se Evropanům doposud zdálo.