Slovák Ján Figeľ by měl být konzervativec a navenek i tak působí. Je předsedou Křesťanskodemokratické strany a místopředseda slovenského parlamentu. Ale snad proto, že byl slovenským eurokomisařem a něco v Evropě pochytil, se nechal přemluvit k tomu, aby byl prvním středoevropským politikem, který si v neděli na veřejnosti vyzkoušel Google brýle, revoluční hračku v dějinách internetu a mobilních technologií.

Stál na pódiu na akci pořádané firmou Google v arkádách varšavského zámku a expertka americké firmy ho naváděla, co všechno může dělat. Bylo to zajímavé, i když jen show. A vrcholilo tím celé odpoledne, kde Google představoval nejen sebe a svůj postoj ke střední Evropě, ale možnost se ukázat měla i řada malých firem, start-upů, především z Polska.

Panelové diskuse byly trochu nudné, ale možnost promluvit si s mladými podnikateli a celková atmosféra byla – možná i díky očekávání ukázky Google brýlí – nabitá jistou energií. To se ovšem nedalo říct o akci, která se odehrávala zhruba sto padesát metrů odsud v reprezentačních místnostech varšavského zámku. Tam se čtveřice premiérů visegrádských zemí setkala s japonským kolegou, aby pak ve frázích a bez možnosti položit jakoukoli otázku odříkali na tiskové konferenci svá prohlášení o hospodářské spolupráci a potřebě japonských investic ve střední Evropě. Koženost oficiálního summitu ještě podtrhoval fakt, že český premiér Petr Nečas se v těch chvílích rozhodoval o tom, kdy a jak složí mandát.

Premiéři hovořili třeba o energetice a nedalo se pominout, že jak Polsko, tak Česko plánují stavět jaderné elektrárny, kde by japonské firmy prostřednictvím Westinghouse či Hitachi mohly hrát důležitou roli. Na zámku se tak řešily bezesporu vážné věci, ale v podzámčí, kde svůj pomyslný stan rozložil Google (jeho akce se jmenovala The Big Tent), byla ekonomická budoucnost regionu vidět tak nějak hmatatelněji.

Na kontrastu obou akcí byl vidět onen zásadní rozdíl, jak kdo chápe modernizaci. Politici hovoří obvykle o potřebě investic, nejlépe zahraničních, v Polsku má pak speciální roli v modernizaci přísun peněz z bruselské pokladny, což je to jeden z hlavních motorů ekonomického růstu posledních let. Však také maďarský premiér Viktor Orbán svému kolegovi Donaldu Tuskovi v neděli poděkoval, že Polsko vlastně za všechny tvrdě vyjednalo unijní peníze pro příští rozpočtové období unie do roku 2020. Někdy, spíš občas, hovoří politici o reformách, aniž by specifikovali, co tím přesně myslí. Navíc, v časech rozpočtových škrtů získalo slovo reforma velmi ošklivý nádech.

Modernizace z pohledu byznysu či prostě podnikavých lidí, to jsou Google brýle a mladé firmy, které v podzámčí představovaly, co všechno se dá v internetové ekonomice dělat a rozvíjet. Jsou to i nevládní organizace, které ukazovaly, jak nové technologické nástroje pomáhají ve vzdělávání, ve startu vlastního podnikání, ve veřejné správě i v boji proti korupci. Na oficiální akci Google se hovořilo o svobodě, otevřenosti, nabízených možnostech. A účastníci se pak pěkně promíchali, takže každý měl možnost s každým mluvit. Na oficiální akci visegrádské čtyřky a Japonska zněly fráze o spolupráci a nebylo možno položit ani jednu otázku.

Ano, námitka může znít, že srovnávám nesrovnatelné, ale obě akce byly názornou ukázkou toho, jak se dva světy – politický a technologicko byznysový – navzájem míjejí. Protnou se jen v okamžicích, kdy politici usoudí, že je výhodné se ukázat s Google brýlemi nebo s Markem Zuckenbergem (v Polsku se s ním nedávno setkal ministr pro digitalizaci, v Česku turisté na Karlově mostě), nebo když tajné služby potřebují data o uživatelích (v Polsku dostávají operátoři mobilních i pevných linek 1,3 milionu žádostí od tajných služeb ročně).

Někdy to vypadá, jako by modernizaci chápali politici v postkomunistických zemích nikoli jako proces, který má zlepšit život občanů-voličů, kterým bude umožněno žít a podnikat a rozvíjet se, ale stále ve stalinsko-socialistických termínech růstu výroby oceli, popřípadě HDP, v kombinaci s nataženou rukou směrem k bruselské kasičce. Holky a kluci, kteří představovali své nápady na konferenci Googlu, tento postoj evidentně nesdílejí. Technologický rozvoj a stále těžší možnost získat stabilní a dobře placené zaměstnání je nutí přemýšlet a jednat jinak.

Ještě kdyby svoji podnikavost dokázali přetavit v politický vliv. Volební účast mladých lidí v zemích visegrádské čtyřky totiž podle údajů eurobarometru dramaticky klesá. S výjimkou Česka přišly za poslední tři roky politické strany v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku o pětinu až čtvrtinu nejmladších voličů.