Nejen v Česku, kde se prezident Miloš Zeman pokouší proti duchu ústavy vytvořit poloprezidentský systém, ale i jinde ve střední Evropě se odehrávají věci, které mohou zásadně proměnit zažité pořádky. V Polsku místní volby potvrzují odhady z průzkumů, že vládní strana Občanská platforma s premiérem Donaldem Tuskem ztrácejí svoji dominantní pozici.

Maďarsko se díky drastickým úsporám a neotřelým daním dostalo z oficiální procedury nadměrného rozpočtového deficitu, kterou proti Budapešti (a patnácti dalším státům EU) vede Evropská komise.

Jen Slovensko jako by chtělo potvrdit, že pro novoty nemá pochopení. Bývalý šéf vojenské rozvědky a jeho přítelkyně jsou ve zřejmě vykonstruovaném případě obviněni z vyzrazení utajovaných skutečností. Už v květnu se v deníku Sme totiž objevila zpráva o údajném tunelování majetku v rozvědce, což začal ještě za předchozí středopravicové vlády vyšetřovat dnes už exšéf této tajné služby Roman Mikulec.

Jeho samotného teď ale obviňují, že vynášel tajné informace. Policie mu totiž v autě našla materiály označené jako důvěrné a vyhrazené. „Věci, které vyndávali, jsem nepoznala,“ naznačila podstrčení důkazů jeho přítelkyně, spolupracovnice a také expracovnice rozvědky Katarína Svrčeková.

Likvidace oponentů pomocí jejich vlastní diskreditace není v postkomunismu nic nového, takže se vraťme k novinkám. Tou první je fakt, že kouzlo Donalda Tuska a jeho schopných spin doktorů pominulo. Poprvé od velkého vítězství Tuskovy Občanské platformy nad bratry Kaczyńskými v roce 2007 se v průzkumech konzervativní opozice Právo a spravedlnost (PiS) vyrovnává platformě.

Centrem polské politiky se (na pár dní) stal severopolský Elbląg, kde v předčasných místních volbách o víkendu vyhrála PiS jak volby do rady, tak její kandidát na starostu postoupil do druhého kola z prvního místa. „Elbląg je důležitý především proto, že po něm nastupuje – zdá se, že už neodvratně – Varšava,“ řekl listu Gazeta Wyborcza politolog Wojciech Jabłoński.

Ano, ve Varšavě se spojila opozice a sebrala dostatek podpisů na to, aby na podzim mohlo být vyhlášeno referendum na odvolání primátorky Hanny Gronkiewiczové-Waltzové, kdysi velké naděje Občanské platformy.

Poláci jsou čím dál víc naštvanější na vládní stranu, z níž Tusk vyštval potenciální rivaly a zároveň ji proměnil v továrnu na sliby. A podobně jako Češi za deset let zapomněli, co je Miloš Zeman zač, tak se z paměti vytrácí i obraz Jaroslawa Kaczyńského v roli premiéra.

To maďarští voliči jsou neustále ujišťováni o kvalitách premiéra Viktora Orbána. Vláda se nejnověji chlubí tím, že se jí podařilo zastavit proceduru, kterou proti ní vedla Evropská komise kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu – a to už od jeho vstupu do unie v roce 2004. Levicoví komentářoti samozřejmě tvrdí, že za to občané tvrdě platí kvůli vládním úsporným opatřením, která se podle nich budou ještě přitvrzovat.

Skeptikům nahrává, že když minulý týden ministři financí EU návrh Evropské komise na zrušení procedury proti Maďarsku schválili, tak to neudělalo žádný dojem na kurs forintu, což je naprosto nejdůležitější ekonomický ukazatel Maďarů kvůli jejich půjčkám v cizích měnách.

Do parlamentních voleb zbývá v Maďarsku méně než rok. Vláda se snažila co nejvíc nákladů navalit prostřednictvím zvláštních daní na velké nadnárodní firmy.

A hodlá pokračovat. Minulý týden šéf parlamentní skupiny vládní strany Fidesz Antal Rogán oznámil, že během podzimu chce nařídit další snížení cen energií pro domácnosti o deset procent. První vláda nařídila od počátku tohoto roku a už tehdy firmy dodávající elektřinu a plyn protestovaly.

Fidesz stále vede v průzkumech a nahrává mu, že opozice není schopna jednotného postupu, takže Orbánovo vítězství je jisté, otázkou je, jak velké bude. Proto teď bude Orbánova vláda řešit, jak obnovit hospodářský růst. Domácí poptávka stále stagnuje a investoři jsou veleopatrní. Pokud by se Viktoru Orbánovi po všem, co za poslední tři roky udělal, podařilo hospodářství nastartovat, byla by to ta nejzásadnější a nejpřekvapivější středoevropská novinka.