Konec (polského) důchodového snu čili jak ořezat druhý pilíř

Od pondělka začne šestnáct milionů pracujících Poláků dostávat dopisy s razítkem státního penzijního systému ZUS, v nichž bude vypočítáno, s jak vysokým důchodem mohou v budoucnu počítat. Pro mnoho z nich to bude nepříjemné překvapení. Podle systému, který funguje od roku 2009, už bude každý dostávat peníze podle výše toho, co si poslal na své vlastní konto ve státním systému. Z odhadů polského ministerstva práce vyplývá, že dnešní dvacátníci, třicátníci a čtyřicátníci budou dostávat až o jednu třetinu nižší důchody než jsou ty současné.

Poláci se měli na tuto situaci připravit v druhé půli devadesátých let. Tehdy mimo jiné vznikl druhý pilíř důchodového systému, založený na otevřených penzijních fondech (OFE), které byly zřízeny v roce 1997. Správcovských společností, které manažují OFE, bylo původně 21. Dnes jich existuje 13 a vláda Donalda Tuska nyní tlačí na změnu podmínek druhého pilíře tak, že mnohé další zfúzují či zaniknou.

Pomohly fondy ekonomice?

V Polsu už navíc několik týdnů vře debata zastánců a odpůrce OFE a jejich příznivého či nepříznivého vlivu na vývoj HDP v posledních letech. Zastánci OFE tvrdí, že jakékoli peníze se vyvedou ze státního systému a jsou spravovány tržně, tak jsou jistější a produktivnější. Stát by je totiž jinak použil k zalepení rozpočtových děr bez dopadu na dlouhodobý rozvoj ekonomiky.

Otevřené penzijní fondy na jedné straně podpořily díky naspořenému kapitálu rozvoj polského finančního trhu. Aktiva OFE dnes tvoří dohormady 269,6 miliard zlotých (1,6 bilionu Kč).

Ale na druhé straně se jejich provoz (poplatky a provize) v porovnání s výnosy ukázal jako drahý a výnosnost v porovnání s jinými fondy, které spravuje stát, není nijak dramaticky odlišná. Protože vláda, tlačená ústavní dluhovou brzdou, hledá peníze do státního rozpočtu, nejprve v roce 2011 snížila příspěvek do OFE ze 7,3% příjmu na 2,3%.

Varianty změn, čili konec systému?

Tento týden předložila ministerstva financí a práce dlouho očekávané hodnocení OFE a možnosti změn jejich fungování. Zjednodušeně, první varianta předpokládá, že OFE by nemohly investovat do státních obligací a tato část by přešla do státního systému ZUS na subkonta konkrétních budoucích důchodců a byla by valorizována stejným způsobem jako tam doposud existující úspory. Fondy by naopak mohly více investovat do reálné ekonomiky tím, že by neměly omezení na výši investic do akcií.

Druhá varianta předpokládá dobrovolnou účast v kapitálové části důchodového systému. Na počátku své pracovní kariéry by mohl člověk mohl vybrat OFE, do kterého bude přispívat. A když si žádný nevybere, celý jeho důchodový příspěvek půjde na subkonto v ZUS.

Třetí zvažovanou možností je, že by budoucí důchodce do ZUS na základě vlastního rozhodnutí posílal celých současných 19,52% příjmu, nebo by posílal část (17,52%) a ke zbylým dvěma procentům by musel doložit další svoje dvě procenta a to celé by posílal do OFE, takže celkově by si na důchod spořil 21,52% příjmu. Polští analytici toto označují za český model.

V každém ze tří případů si peníze a výplaty důchodů pod sebe stahne stát prostřednictvím ZUS. Každý pracující uvidí na svém osobním subkontu stav svých úspor, do kterých se před odchodem do důchodu přenesou i ty, co případně zbudou v OFE.

Debata o prázdninách

O změně by měla polská vláda rozhodnout letos v srpnu s tím, že upravený systém by měl začít fungovat od poloviny příštího roku.

Vláda udělala chytrý tah: vyhlásila veřejnou debatu na čas prázdnin a změnu chce udělat velmi rychle podobně jako v roce 2011, kdy stihla rozhodnout a zavést do praxe snížení příspěvku za čtyři měsíce. V parlamentu nebude problém zákony rychle přijmout. „Z politické aritmetiky vyplývá, že změny se nesetkají žádným odporem v legislativním procese,“ píše nový polský think tank Polityka Insight, který se věnuje ekonomicko-politickým analýzám.

Jeho analytik Adam Czerniak došel také k závěru, že ze 13 společností, které nyní spravují otevřené penzijní fondy, jich polovina zanikne. Podle výpočtů Polityka Insight přijdou správcovské společnosti v nové regulaci až o 93,8% svých příjmů z poplatků a provizí, jejichž výši pravidelně a často ministerstvo financí a práce kritizuje. „Většina správcovských společností přestane být výnosná, protože náklady nesvázané se správou příspěvků v OFE tvoří až 45,1% výdajů,“ píše Czerniak.

Jinými slovy, většina finančních firem spravujících fondy (v 10 ze 13 mají nějaký majektový podíl zahraniční subjekty), nebude mít nadále zájem v ořezaném systému působit.

Na počátku debaty o změně důchodového systému a zavedení OFE v Polsku v druhé polovině 90. let se barvitě popisovaly „důchody pod palmami“, protože v čase rychlého růstu bylo snadné slíbit, že OFE budou vynášet velké peníze. Poláci nyní střízlivějí a přispívá k tomu nejen vývoj na finančních trzích, ale především politici, kteří neustále podmínky kapitálové části důchodového systému mění tak, aby stále víc peněz proteklo přes státní účty a pomohlo vylepšit bilance veřejných financí. To vše pod taktovkou středopravicové vlády, jejíž premiér Donald Tusk se označuje za liberála.