Viktor Orbán bude připravovat vdavky své nejstarší dcery Ráhel, zatímco Donald Tusk objíždí v rámci vnitrostranické volby předsedy celé Polsko. Letošní léto je pro středoevropské politiky poslední způsob, jak se nadechnout před velkými volebními souboji, které je čekají příští rok a které mohou zasadně změnit jejich politický osud.

Zamotaná česká situace kolem vlády jmenované prezidentem Milošem Zemanem proti vůli většiny parlamentních stran připravila české politiky o dilema, kde a jak letošní letní dovolenou stráví. Prezident rozkládá za dvacet let utvořený stranický systém způsobem doposud nevídaným a výsledek jakýchkoli voleb – předčasných či řádných – bude, mírně řečeno, velmi zajímavý. Začínají se dokonce objevovat úvahy o „maďarské cestě“ s levicovým znaménkem.

To slovenský premiér Robert Fico, jehož strana má pohodlnou většinu v parlamentu, už ústy své mluvčí naznačil, že „pokud bude mít pár dní volno, tak ho určitě stráví na Slovensku“. Není divu, loňská dovolená v Černé Hoře se Ficovi a jeho stranické i vládní dvojce Robertu Kaliňákovi nevyplatila přinejmenším z mediálního hlediska: Slovenský tisk si letos na jaře smlsnul na tom, že oba hostila černohorská vláda ve své vile a že není jasné, kdo a jak platil soukromý letoun, který je i s rodinami za odpočinkem k Jadranu dovezl.

Pokud jde o volební rok 2014, má před sebou Fico jedno zásadní dilema. Zda kandidovat v přímých prezidentských volbách a předat tak řízení státu a strany Kaliňákovi, nebo zůstat v pozici premiéra a „generálního ředitele“ firmy jménem Směr, tedy strany, která zastupuje zájmy několika různých podnikatelských skupin. Definitivně se má Fico rozhodnout na prosincovém sněmu strany – i podle toho, kdo by proti němu v prezidentských volbách kandidoval. V tuto chvíli ale Fico nemá, pokud jde o popularitu v průzkumech, sobě rovnocenného soupeře.

Pracovní prázdniny si naplánoval také polský premiér Donald Tusk, jehož stranu Občanská platforma po dlouhých letech překonává v průzkumech opoziční konzervativní Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Není pochyb, že Tusk v probíhajícím vnitrostranickém hlasování obhájí vedení ve straně. Ale jeho zraky se upínají k místním a hlavně evropským volbám, které příští rok v otevřeném střetu otestují klesající podporu. Předehrou už bude zářijové referendum o odvolání varšavské primátorky Hanny Gronkiewiczowé-Waltzové, patřící k nejužšímu Tuskovu kruhu. Poté, co podobné referendum prohrál před pár týdny primátor severopolského města Elblag z Tuskovy strany, je možné říci, že léto polského premiéra je opravdu horké – nejen doslovně, ale i politicky.
Slzy asi nejspíš zamáčkli příznivci maďarského premiéra Viktora Orbána, když bulvární média minulý týden přinesla zprávu o tom, že v září bude vdávat svoji nejstarší dceru Ráhel. Ta z médií, kterým se nelíbí neustálá kritika maďarského antisemitismu a protiromských nálad ze zahraničí, zdůraznila jméno premiérovi dcery a fakt, že otec nevěsty trvá na tom, že na svatbě, která se bude odehrávat v rodné vesnici nastávajícího premiérova zetě, bude hrát místní cikánská kapela.

Premiér nicméně léto tráví přípravou předvolební kampaně, protože parlamentní volby v dubnu 2014 rozhodnou, jakou formu bude mít nadále maďarská demokracie.

Podle toho, jak vypadá rozložení sil dnes, nemá opozice zřejmě šanci Orbána porazit, ale jeho dvoutřetinová většina v parlamentu vypadá už nepravděpodobně. Opoziční vůdci to ale nevzdávají a (také bez dovolené) před dvěma týdny vyhlásili dvě nejsilnější opoziční síly, postkomunističtí socialisté a sdružení nevládních organizací a inicivativ Společně 2014, společný program. Jejich šéfové, mladý Attila Mesterházy a zkušený expremiér Gordon Bajnai, ale zároveň přiznali, že nejsou schopni zatím představit společné kandidátky.

Uprostřed horkého léta 2013 středoevropské státy nemají společné jen rekordně vysoké teploty a jím předcházející záplavy. Jejich politici se připravují na volební i zákulisní souboje, po nichž může politická mapa střední Evropy na konci roku 2014 vypadat dost odlišně.