Kosovo je v podstatě obrovská zvlněná placka obklopená vysokými horami. Kdyby se Kosované rozhodli vsadit na turistiku jako na zdroj příjmů, tak by se celý region mohl protkat sítí cyklostezek na léto a do hor by se mohlo jezdit lyžovat - kdyby tedy někdo investoval do stavby horských středisek a silnic k nim.

Kosovo, kde 90% z dvou milionů obyvatel tvoří Albánci, je ale jen pět let starý nezávislý stát, který musí v ekonomice vsadit levnou, mladou a špatně vzdělanou pracovní sílu a zásoby nerostných surovin.

Srbsko je vlastně také mladý stát, který si po sérii válečných konfliktů teprve zvyká žít bez Jugoslávie. Jeho ekonomika je na tom jen o něco lépe než ta kosovská. Kosovské HDP na hlavu v roce 2012 bylo v přepočtu na paritu kupní síly 6000 eur, srbské 9000 eur. Kosovo zachraňuje před krachem příliv peněz od diaspory v zahraničí, Srbsko čerstvě dojednaná půjčka od Spojených arabských emirátů.

Budoucnost obou zemí nelze hledat v neustálém rypání v bolestné historii, jíž se chci v tomto textu záměrně vyhnout. Nedělní místní volby v Kosovu - zejména v tom severním, kde žije zhruba třetina z kosovské stodvacetitisícové srbské menšiny - měly ukázat, zda jsou oba státy a národy schopny se společně do budoucnosti podívat. Politici se jim v tom pod velkým tlakem Evropské unie snaží pomoci - premiéři v dubnu uzavřeli dohodu, která je základem vzájemného uznání.

Pro Srby byly volby, jejichž druhé kolo by se mělo ve 25 z 36 municipalit konat 1. prosince, důležitým testem: na průběhu hlavně v severní části záleželo, zda s nimi Brusel po novém roce zahájí přístupová jednání do EU.

Oficiální Bělehrad je - včetně nacionalistických stran - proevropský. Srby v Srbsku spíš než historie trápí špatná hospodářská situace. Ale jak ukázalo několik útoků na kandidáty i volební místnosti na severu Kosova před volbami a v jejich průběhu, hra s kosovskou kartou ze srbské politiky zcela nezmizela.

Nejpopulárnějším srbským politikem je nyní Aleksandar Vučić, verbálně proevropský nacionalista, vicepremiér, ale de facto nejmocnější muž srbské politiky. Vučić podpořil dohodu o Kosovu, kterou v dubnu podepsal premiér Ivica Dačić. Není ale jisté, zda by se téma opět nestalo horkým, pokud by třeba Vučić a jeho Srbská pokroková strana nedošli k názoru, že by pro ně bylo výhodnější příští rok vyvolat nové parlamentní volby.

Situace kolem kosovsko-srbských vztahů je pořád citlivá. Pražské ministerstvo zahraničí zrušilo na včerejšek plánovanou konferenci o rozšiřování Evropské unie, jíž se měly účastnit ministři zahraničí obou zemí. Kosovská vláda a Evropská rada pro mezinárodní vztahy odsunuly na počátek příštího roku už tradiční velkou mezinárodní konferenci, která se měla v Prištině konat v polovině listopadu.

Ale na rozdíl od konferencí se pohledu do budoucnosti politici ani z jedné z obou zemí nevyhnou, už jen kvůli stavu ekonomiky. Oficiální míra nezaměstnanosti se v Kosovu pohybuje kolem čtyřicet procent, v Srbsku kolem čtyřiadvaceti. Neoficiálně v obou případech mnohem víc.

Doposud se místním politikům nedařilo prosazovat takovou politiku, která by vytvářela pracovní místa jinak než pomocí jednorázových velkých investic ze zahraničí. Srby před pěti lety zachránila investice Fiatu do automobilky Zastava, letos je to překvapivá dohoda o investicích Spojených arabských emirátů.

Kosovanům takové investice chybí, svůj stát a jeho místo ve světě teprve budují. Třeba dohoda o zamezení dvojího zdanění s Českou republiku má být podepsána v příštích týdnech.

Dva týdny před volbami v Kosovu francouzsko-turecké konsorcium otevřelo nový terminál na místním letišti, které je hlavní branou k početné kosovské diaspoře a má kapacitu čtyři miliony pasažérů ročně. Loni ho použilo jeden a půl milionu cestujících, což z něj dělá jedno z nejvytíženějších letišť na Balkáně. Pro srovnání, bělehradské letiště obsluhuje ročně něco přes dva miliony cestujících. Kosovské může být přímou konkurencí makedonskému letišti ve Skopje, které loni obsloužilo jen 828 tisíc pasažérů.

Až Kosované konečně postaví dálnice do Srbska, Albánie a Makedonie, tak by se Priština mohla stát zajímavým centrem balkánského byznysu.

Tedy pokud jde o logistiku - jinak má se svojí pověstí nestability, propojení na organizovaný zločin a nevýkonné a zkorumpované státní správy ještě co dohánět. Ale v čerstvém žebříčku Světové banky poměřujícím podmínky pro podnikání Doing business poskočilo Kosovo o 12 míst nahoru na 86. místo a stalo se jedním z deseti největších světových reformátorů. Srbsko kleslo o šest míst na 93. pozici.