Do roku 25. výročí prvních svobodných voleb v postkomunistickém Polsku vstupují někdejší reformátoři kolem ekonoma Leszka Balcerowicze pěkně nabroušeni. Hlasováním před Vánocemi vláda dřívějšího liberála Donalda Tuska demontovala jeden z úspěchů, na který byli reformátoři nejvíce hrdi: povinný druhý pilíř důchodového systému.

Nový zákon začne platit od 1. února. Prezident Bronislaw Komorowski váhal a normu podepsal až mezi Vánocemi a Novým rokem. A rovnou ji poslal k ústavnímu soudu. K němu mohou dorazit i další stížnosti od opozice (má na to dost poslanců i senátorů) nebo od odborů a svazů zaměstnavatelů (společně žádaly ještě změny).

Co se tedy v Polsku vlastně odehrálo?

OFE, které loni zhodnotily svůj majetek o 11 %, spravovaly v prosinci aktiva v hodnotě 299,3 miliardy zlotých (1945,5 mld. Kč). OFE, kam musely povinně posílat část příjmů všichni pracující polští občané narození po roce 1968, měly podle původních plánů středopravicových vlád z konce 90. let hrát roli stabilizátora penzí a důležitého motoru varšavské burzy. Jenže se ukázalo, že jejich model je nastavený tak, že především dávají vydělat velké peníze svým majitelům (většinou zahraničním finančním institucím) na úkor růstu polského dluhu - tedy nikoli "důchod pod palmami" pro běžné občany, jak slibovaly dobové reklamy.

Klíčovým bodem změny proto je, že OFE budou muset do státního důchodového systému ZUS převést peníze střadatelů, kteří mají deset let před důchodem a ZUS je pak bude vyplácet. OFE musejí držet hranici devadesáti procent podílu akcií ve svých aktivech a musejí do ZUS převést státní obligace, které napříště nemohou držet. Vláda nalinkovala postupné snížení investic fondů do akcií ze 75 % v letošním roce na 15 procent do konce roku 2017.

Penzijní fondy budou muset do státního systému ZUS poslat přes 160 miliard zlotých aktiv - nejprve v únoru všechny vládní obligace a v listopadu úspory osob v předdůchodovém věku. Výsledkem bude, že fondy budou muset prodávat část svých akcií, aby se vyhnuly rizikům změn kurzu a měly na výplaty důchodů. A pokud by Poláků v OFE dramaticky ubylo, budou muset prodávat další balíky akcií. V tuto chvíli se dá odhadnout, že OFE prodají akcie o celkové hodnotě kolem deseti miliard zlotých, což je polovina měsíčního obratu na varšavské burze. Jedním z vedlejších efektů reformy OFE tak bude snížení cen akcií na varšavské burze kvůli tomuto očekávanému výprodeji.

V zásadě bude velmi záležet na tom, kolik Poláků ve fondech i nadále zůstane. Mezi 1. dubnem a 31. červencem se musejí rozhodnout, zda budou chtít zůstat v OFE, kam mohou od roku 2011 posílat jen 2,92 % svých příjmů oproti předchozím sedmi, nebo zda zůstanou plně v ZUS. Kdo v tomto termínu úřadům nic neoznámí, automaticky bude ve státním ZUS. Kdo nebude mít účet v OFE, bude mít u ZUS speciální podkonto, které bude valorizováno více než běžné důchodové konto. Toto rozhodnutí může budoucí důchodce měnit každé čtyři roky během čtyřměsíčního "přestupového okna" mezi OFE a ZUS, fondy ale pod pokutou tří milionů zlotých nesmějí dělat žádnou reklamu.

"Vládní projekt znamená marginalizaci OFE a jejich postupnou likvidaci," uvedl ve své analýze think-tank Polityka Insight, a shrnul tak závěr dosavadních zastánců OFE, kterých byla mezi polskými ekonomy většina.

Těžko očekávat, že by kdokoli u ústavního soudu uspěl zejména s kritikou klíčové součásti: přesunu části úspor z OFE do státního systému ZUS. Polský Nejvyšší soud už v několika předchozích rozhodnutích uznal, že peníze našetřené v OFE jsou veřejnými prostředky.

Vláda tlačená ústavní dluhovou brzdou dosáhla krátkodobého úspěchu: Veřejný dluh se podle polské metodologie sníží převedením aktiv do ZUS o 8,5 %. Podle metodologie EU by dluh spadl až o 9,2 %. Vláda navíc ušetří na splácení dluhu 4,8 miliardy zlotých.

Donald Tusk si ale příliš nepomohl před začátkem letošní volební sezony. Jeho Občanské platformě dlouhodobě klesají volební preference a jarní volby do Evropské parlamentu ukáží, jak hluboko klesla. Radikální změnou OFE si proti sobě ale poštval jejich dřívějšího jasného vítěze a lídra kandidátky vlastní strany Jerzyho Buzka, který důchodovou reformu před patnácti lety jako premiér prosadil. A na podzim jsou pak důležitější místní volby.

Slabou náplastí pro budoucí důchodce i staré reformátory Buzka a Balcerowicze jsou vylepšené podmínky pro "třetí pilíř", tedy dobrovolné soukromé spoření. V tzv. fondech IKZE spoří tři promile polských pracujících. Těžko ale čekat, že se v Polsku nyní najdou miliony nadšenců pro jakékoli dlouhodobé spoření, na které si tak snadno může sáhnout stát.