Přicházející americká velvyslankyně v Maďarsku Colleen Bellová bude zřejmě mít možnost být u historické události: Maďarsko je na na prahu velké éry prosperity, vyhlásil v neděli premiér Viktor Orbán ve své pravidelné zprávě o stavu národa.

Otázka ovšem je, zda Colleen Bellová bude schopna ocenit dějinný význam epochy, kterou odstartují parlamentní volby 6. dubna, v nichž konzervativně populistická strana Fidesz premiéra Orbána (opět) vyhraje. Otázkou jen je, jak výrazně.

Bellová, doposud úspěšná producentka hollywoodských mýdlových oper, si totiž svoji nominaci na post velvyslankyně v duchu americké tradice koupila příspěvky na volební kampaň prezidenta Baracka Obamy. Při nedávném slyšení v kongresu ji republikánský senátor John McCain veřejně potupil několikrát opakovanou otázkou o strategických zájmech USA v Maďarsku, na níž nebyla schopna odpovědět jinak než blábolením frází. A na nominaci upozornil znovu při nedávné krátké návštěvě kongresové delegace v Budapešti.

Nedělejme si iluze, že Maďarsko nebo jakákoli jiná středoevropská země - snad s výjimkou Polska - hrají v amerických strategických zájmech nějakou důležitou roli. Ale ať už hodnotíme uplynulé čtyři roky vlády Viktora Orbána jakkoli, situace v Budapešti má k běžnému vývoji liberální demokracie daleko. Ekonomika se sice vzpamatovává, ale zahraniční investoři jsou pod drsným regulačním tlakem, opozice a nezávislá média bojují o každý kousek veřejného prostoru. Na klidu nepřidává ani sem tam probleskující rasismus a antisemitismus. Ten poslední je nyní zvláště citlivé téma kvůli aktuálnímu sporu vlády a židovských organizací o podobu oficiálních vzpomínek na 70. výročí holokaustu.

Pokud bude chtít Colleen Bellová alespoň trochu rozumět situaci země, kam si koupila vládní vstupenku, bude trochu muset studovat komplikovanou historii země, která je základem dnešní frustrace Maďarů a jejich vztahu k menšinám.
To ale nebude jediná nutnost. Velvyslankyně si také bude muset oživit lekce monetární politiky, protože maďarská národní banka tančí po velmi tenkém ledu. Na jedné straně je forint pod tlakem celkového poklesu rozvíjejících se trhů, na straně druhé se centrální banky snaží oživovat ekonomiku snižováním základní úrokové míry. Další rozhodnutí o jejím snížení plánované na dnešek analytici odhadují mírnější, o 10 bázických bodů (setin procenta) místo dosavadních pravidelných 15. Základní sazbu postupně snižuje banka už od loňského srpna a v tuto chvíli je 2,85 %.
Ve finanční otázce by mohla Colleen Bellová využít svého hollywoodského umu a kontaktů a otevřít si dveře k analytikům investiční společnosti Franklin Templeton, která má sídlo v San Mateu u San Franciska v Kalifornii. Fondy společnosti Franklin Templeton drží dohromady 11 procent maďarských státních dluhopisů. Jejich chování jako největšího věřitele maďarské vlády má na vývoj ekonomiky nemalý vliv - třeba už jen tím, že se jejími rozhodnutími často řídí i ostatní věřitelé.

Je to samozřejmě jejich rozhodnutí, ale Spojené státy riskují vysláním Colleen Bellové do Maďarska další ztrátu své pověsti v čase, kdy by maďarská společnost potřebovala alespoň symbolickou pomoc právě od někoho, kdo představuje silný hlas svobody, stability a demokracie.

Po změnách, které Fidesz udělal v maďarském právním řádu a ekonomice, dubnové volby nejspíš zabetonují situaci v maďarské politice na dobu delší, než je jedno volební období.

Pokud Američané vysílají jako svého emisara někoho takového, jako je Colleen Bellová, je to navíc poslední jasný signál pro ty, kteří se ve střední Evropě ještě trochu kojili nadějí na to, že si region vybuduje nějaké zvláštní vztahy s Washingtonem.

Navíc hrozí nebezpečí, že na ramena nové velvyslankyně se snadno budou chodit vyplakávat předáci maďarské opozice, kterým naslouchá hlavně Brusel a kteří také schematicky opakují stále stejné argumenty bez hlubší sebereflexe. O jejím nedostatku svědčí i fakt, že do volebního souboje s jasně dominantním Viktorem Orbánem opozice vyslala v jednom uskupení sice úspěšného, ale nevýrazného ekonomického reformátora Gordona Bajnaje, protřelého, a tím pádem i zdiskreditovaného expremiéra Ference Gyurcsánye a nezkušeného, mladého a stranickými barony ovládaného Attilu Mesterházyho.