Před měsícem se v jihokorejském přístavu Ulsan odehrála ceremonie, která má pro průběh nynější ukrajinské krize zásadní význam. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová tam pokřtila jménem „Nezávislost“ obří loď, kterou na objednávku litevské vlády staví norská firma Höegh LNG a korejská Hyundai. Až „Nezávislost“ na konci letošního roku zakotví u litevských břehů v přístavu Klajpeda, stane se plovoucím terminálem na příjem zkapalněného plynu. Litva by se pak měla stát skutečně nezávislá na nyní monopolních a předražených dodávkách od ruského Gazpromu. Litevci nyní platí za plyn pro domácnosti zhruba o třetinu více než je obvyklé v jiných státech EU.

Na konci letošního roku mají také Poláci dokončit dlouho plánovaný projekt terminálu na zkapalněný plyn, kam už mají dokonce nasmlouvané dodávky plynu z Kataru. I Poláci tak budou moci pocítit jistou úlevu od tlaku Ruska, i když kvůli chybějícímu propojení nebudou moci plyn vyvážet do dalších zemí střední Evropy.



Debata o sankcích Evropské unie vůči Rusku kvůli vývoji na Ukrajině a možná ruská odpověď na ně jsou nyní mezi evropskými ekonomy a podnikateli velmi citlivým tématem. A nejcitlivějším jsou právě ve unijních státech střední Evropy, které jsou na ruském plynu a dalších surovinách extrémně závislé.

Ale nejde jen o suroviny. Rusko a Ukrajina je pro polské, české či maďarské výrobce velmi důležitý a rostoucí trh. Například akcie maďarského výrobce léků Richter Gedeon poslední měsíc prudce klesají i proto, že pro firmu je ruský a ukrajinský trh klíčový. Polští a litevští producenti masa a masných výrobků už delší čas čelí obstrukcím a zákazům dovozů na ruský trh.

Kritici Ruska z řad středoevropských politiků si už před plynovou krizí v zimě 2009, kdy přes Ukrajinu přestal do Evropy proudit ruský plyn, vysloužili v Bruselu nálepku rusofobů, které nemá cenu poslouchat. Téma energetické bezpečnosti ve vztahu k Rusku v EU naposledy tvrdě prosazoval polský prezident Lech Kaczyński, který tragicky zahynul v dubnu 2010.

S debatou o sankcích kvůli Ukrajině se téma hospodářských vztahů s Ruskem vrátilo s novou silou. Na jedné straně lákavý, na druhé i bez ukrajinského vyostření extrémně rizikový trh byl pro státy, které tvrdě postihla finanční krize, svým způsobem nenahraditelný.

Minulý čas je podle všeho na místě. I když třeba maďarská vláda se krátce před vyhrocením situace na Ukrajině dohodla s Kremlem na půjčce na stavbu dvou bloků jaderné elektrárny, pro politiku i byznys bude nyní podstatně složitější zvažovat, zda se s ruským trhem (a tím pádem i vládou) těsněji provazovat. Politické riziko se tam radikálně zvýšilo. Třeba někteří ministři české vlády už hovoří o tom, že za této situace je nemyslitelné, aby rusko-české konsorcium MIR.12000 stavělo nové dva bloky jaderné elektrárny Temelín.

Plynové propojení mezi Polskem, Českem a Slovenskem se nepostaví za měsíc, stejně jako si výrobci polských uzenin nebo maďarských léků nenajdou za stejnou dobu nové trhy, které by jim nahradily ty ruské. Ale ruský postup na Ukrajině a více či méně otevřená agrese v duchu staré reálpolitiky nepochybně donutila i ekonomy a podnikatele začít přemýšlet o strategických a dlouhodobých otázkách.

Podobně svoje angažmá na východě znovu promýšlejí třeba německé firmy, které mají ve střední Evropě často řadu důležitých dodavatelů. Německo si sancke může dovolit, uvedla v pátek kancléřka Angela Merkelová, když srovnala, že německý obchod s Ruskem je „pouze“ 76 miliard eru, zatímco se sousedním a násobně menším Českem je to více než 60 miliard eur. „Ukazuje to jistý rozměr, ale ne tak velký, aby měl dopad na celou německou ekonomickou angažovanost,“ řekla Merkelová. A představitelé německých podnikatelských svazů ji podpořili.

Posílila tak hlasy, které tvrdí, že ruskou hospodářskou odvetu na případné unijní sankce by sice unijní státy cítily tvrdě, ale krátkodobě. Dlouhodoběji by více utrpěla ruská ekonomika. A ruský prezident hrozbou znárodnění aktiv unijních firem v Rusku vlastně testuje, jak měkcí či tvrdí Evropané vůči Rusku chtějí či umějí být.

Litevská prezidentka patří v Evropské unii v nynější krizi mezi nejhlasitější kritiky Ruska. Tvrdý ruský postup donutil Vilnius jednat, zajistit si zdroj plynu a nečekat na to, až se na společném vybudování terminálu LNG shodnou všechny baltské země a podpoří je Brusel. Litevci vědí, že je třeba přejít od slov k činům. I proto čeká „Nezávislost“ v Klajpedě bouřlivé uvítání.