V bratislavském hotelu Devín, kde měl volební štáb vítězný kandidát ve slovenských prezidentských volbách Andrej Kiska, se po půlnoci víno nalévalo už jen do sklenic na vodu. Euforie mezi příznivci podnikatele a filantropa a nyní už i úspěšného politika Andreje Kisky byla víc než patrná.

Ale vystřízlivění na sebe nedá dlouho čekat, i když Andrej Kiska dostal na středoevropské poměry asi nejsilnější voličský mandát hned po Viktoru Orbánovi. Ten si - podobně jako Fico - svoji popularitu ověří v parlamentních volbách za týden.

Politický nováček Andrej Kiska slibuje změnu charakteru slovenské politiky. A skutečně k ní má nakročeno nejvíc od voleb v roce 1998, které smetly Vladimíra Mečiara. Slováci si totiž nezvolili jen prezidenta, ale výrazně hlasovali proti dosavadnímu stranicko-lobbistickému systému, který ztělesňoval jak Robert Fico, tak představitelé různých středopravicových stran, jejichž kandidáti skončili už v prvním kole hluboko v poli poražených za trojicí občanských kandidátů Andrej Kiska, Radoslav Procházka a Milan Kňažko.

Šance na změnu tu je, ale je otázka, zda a jak se podaří jí dodat obsah a prosadit. Lze předpokládat, že Kiska a Fico se po krátkém odpočinku budou schopni dohodnout na fungování. Nový prezident nastoupí do úřadu až v červnu. Už teď je ale zřejmé, že Ficův politický mandát značně zeslábl, i když euforické večerní výlevy z Kiskova štábu o tom, že by měl podat demisi, jsou značně nadsazené. Na to je až příliš zkušený politik.

Po sobotě lze nicméně napsat, že Fico už svého vrcholu v politice dosáhl a nyní se bude snažit o to, aby cesta dolů nebyla příliš strmá.

Andrej Kiska bude jako politická veličina stále dost nejasný, dokud nezačne konat. Má ještě pár týdnů čas se připravovat, zatímco mladá generace středopravých politiků, z nichž výrazně vyčnívá Daniel Lipšic a jeho strana Nová většina, musí kout železo, dokud je žhavé. Svoji stranu chce založit i třetí z prezidentské volby Radoslav Procházka, kterému včera večer řada lidí vyčetla, že se v Kiskově štábu objevil až ve chvíli, kdy byl výsledek více či méně jasný.

Slovenská politika dostala zvolením nestranického prezidenta nováčka nový náboj, který by ještě před půlrokem za jasné dominance Fica a jeho strany Směr - sociální demokracie čekal málokdo. Kisku někdo přirovnává k Andreji Babišovi nebo - po včerejším výsledku - k Miloši Zemanovi. Spíš ale máme co do činění s jiným typem politika, který minimálně na veřejnosti nevystupuje prvoplánově jako macho, který všechno zná a ví. Dokázal shromáždit protestní a nespokojené hlasy a zároveň dal naději. Jeho životní příběh, který rozhodně není černobílý a jednostranný, slibuje, že jednapadesátiletý podnikatel z Popradu je pro Slovensko i pro celou střední Evropu velmi zajímavou volbou.