Politické kategorie cynismu a pokrytectví testovali minulý týden na konferenci Globsec 2014 v Bratislavě premiéři čtyř států visegrádské čtyřky. Mistrem v tomto oboru se ukázal být šéf maďarského kabinetu Viktor Orbán, který obhajoval své několik dní staré prohlášení o tom, že dvousettisícová maďarská menšina na Ukrajině musí získat autonomii. V době pokusů o odtržení východních regionů se takové vyjádření v Evropě považovalo za přinejmenším nevhodné a nahrávající ruské snaze situaci na Ukrajině před prezidentskými volbami 25. května co nejvíce „zchaotizovat“.

Zakarpatská Ukrajina, kde žije maďarská menšina, je národnostně, nábožensky a jazykově velmi pestrý region a kde se vláda střídala tak často, že člověk nemusel opustit rodnou vesnici, aby byl ve 20. století občanem až devíti států. Jsou tam tedy zvyklí na ledasco. Ale Orbán jako tradiční obhájce maďarských menšin v sousedních zemích nyní zašel zřejmě příliš daleko.

Při debatě v Bratislavě tvrdil, že Ukrajina nemá vizi jak přežít, že Brusel tlačí jen na Moskvu a nikoli na Kyjev, jehož kolaps sousedy bude stát hodně peněz.

A v pátek k tomu dodal ještě pár věcí v televizním rozhovoru. V Evropské unii podle něho existuje široká paleta různých druhů autonomie, z nichž si ukrajinští Maďaři mohou cokoli vybrat. A jakákoli ukrajinská vláda si musí být vědoma, že maďarský stát jejich požadavek podpoří. Nyní je podle něho pro takový požadavek vhodný čas, když se ustavuje nová Ukrajina. A až nakonec dodal, že pokud jde o ruské akce, tak Maďarsko samozřejmě podporuje územní celistvost Ukrajiny.

Orbán v Bratislavě vyzval svého kolegu, polského premiéra Donalda Tuska, aby byl vůči Ukrajině podobně tvrdý. Ten se na něj na veřejnosti téměř rozčílil. Polský postoj je přesně opačný, protože Poláci si nehrají s ohněm jako Maďaři, i když by mohli. Polská vláda si je vědoma přímého ohrožení vyplývajícího z nestabilní Ukrajiny a snaží se Ukrajincům na evropské scéně pomoci – aniž by ovšem Varšava rozněcovala staré rány. Oficiálně na Ukrajině žije 150 000 příslušníků polské menšiny a historici teprve zpracovávají podrobnosti o vzájemných masakrech jen sedmdesát let starých.

Maďarští vládní úředníci se v kuloárech konference Globsec snažili premiéra obhajovat tím, že prvotně šlo o vyjádření pro domácí publikum. Ale nedošlo jim, že to je přesně to nebezpečí, které nyní Evropě hrozí ve volbách do europarlamentu: Čím dál víc politiků se soustřeďuje na domácí publikum a ať už záměrně nebo ne vynechávají širší kontext - stabilitu a prosperitu v sousedství vlastní země a tím i celého kontinentu.

Ano, ti, co mají vnější hranice EU s nestabilními zeměmi a oblastmi jako je Maďarsko s Ukrajinou nebo Řecko s Tureckem či Španělsko s Maghrebem, jsou v horší situaci. Ale o to odpovědněji by se jejich politici měli vyjadřovat - a nezáleží na tom, jestli k domácímu či zahraničnímu publiku.

V případě Orbána tak může klíčit podezření, že se na začátku letošního roku kromě desetimiliardové půjčky na stavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Pakš dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě na něčem jiném - třeba udržování chaosu a nejistoty na Ukrajině.