Na jedné z nejprestižnějších varšavských ulic, Novém světě plném kaváren a restaurací, visí u vchodů do mnoha z nich ručně psané cedule, lákající k ochutnávce nejnovějšího polského hitu: cydru. Tak si totiž popolštili klasický anglický cider, pro který má polština tradiční název jabłecznik, který ale nezní tak moderně. A zákazníci přicházejí, nabídka je totiž díky produkci velkých pivovarnických skupin i rostoucího počtu malých výroben neuvěřitelně bohatá.

Loni se v Polsku prodalo dva miliony litrů cideru, letos se odhaduje spotřeba na násobek tohoto množství. Jen za květen v první velké akci největší diskotní řetězec Biedronka prodal milion lahví o objemu 0,33 litru z domácí produkce. Jeden z výrobců, firma +H2O odhaduje, že do konce desetiletí bude domácí spotřeba na padesáti milionech litrů ročně.

Rostoucí obliba jablečného nápoje o obsahu alkoholu mezi dvěma a sedmi procenty je podle některých způsobena početnou polskou menšinou ve Velké Británii, kde se cideru vypije nejvíce na světě. Britští Poláci tuto vášeň přenesli do domovské země, kde navíc klesá spotřeba tradičního tvrdého alkoholu a a místní pijáci přecházejí na slabší alkoholy jako je právě i cider.

Oblibě cideru mezi polskými spotřebiteli zásadně pomohlo, že od loňského roku na něj vláda snížila daň z alkoholu ze 158 zlotých (1027Kč) na 97 zlotých za hektolitr (630 Kč). Zejména malovýrobci si ale nadále stěžují, že lepení kolků i nadále je nejen výrobní, ale spotřební komplikace, protože tento nápoj často spotřebitelé pijí přímo z lahve a kolkem oblepené hrdlo k chuti nepřispívá. A výrobci se také snaží, aby vláda zrušila zákaz reklamy na cider, který spadá do kategorie alkoholických nápojů jako je víno. Jediné přijatelné jsou spíš nenápadné cedulky jako ty, jimiž na cider zvou jednotlivé restaurace jako ty na varšavském Novém světě.

V cideru vidí polští ovocnáři i výrobci alkoholických nápojů budoucnost oprávněně nejen kvůli domácímu trhu. Polsko je největším evropským pěstitelem jablek a jejich největším vývozcem. Jen v roce 2013 vyvezli 1,2 milionu tun jablek.

Hlavním trhem je ovšem Rusko, kam míří dvě třetiny polského jablečného vývozu. Moskva ovšem používá hrozbu embarga na dovoz polských potravin (včetně jablek) jako politický nástroj, což se ukazuje například v nynější ukrajinské krizi. Navíc, podle Jolanty Kazimierské, šéfky sdružení pěstitelů ovoce a zeleniny Ovocná unie, Rusové investují do nových sadů a snaží se svoji "jablečnou závislost" na dovozu snížit. Proto Ovocná unie připravuje za pomoci evropských peněz promoční kampaň v Číně a Spojených arabských emirátech, odkud by pak mohla proniknout na další trhy.

Pokud tam ovšem polská jablka v tekuté formě už nezačnou vyvážet jiní. Poláci totiž nyní v euforii z oslav 25. výročí prvních svobodných voleb rozjíždějí diskuse a plány o tom, jak by se měla celá jejich ekonomika posunout o stupeň výš a být inovativnější. Udělat z jablek populární nápoj sice není velká inovace, ale je lepší vyvážet surovinu zpracovanou s přidanou hodnotou, než být závislý na vývozu surovin, o čemž by mohli něco vyprávět na exportu ropy a plynu závislí Rusové.

Pravda, jablka nejsou přímo strategickou komoditou, ale jako modelový příklad polské podnikavosti posloužit mohou.